celkový habitus rostlinyplovoucí listysubmerzní listykvetoucí rostlinakvětdetail květuplodzralý plod
Biologie a ekologie
Ohrožení
C1t – kriticky ohrožený taxon, ustupující
Ochrana
kriticky ohrožený taxon
Životní forma
hydrofyt
Růstová forma
klonální bylina nebo keřík
Velikost
0,4 – 1,3
Parazitismus
autotrofní
Mykoheterotrofie
není známa
Semenná banka
short-term persistent
Celkové rozšíření
Eurosibiřské rozšíření, nejčastěji se vyskytuje v boreálních oblastech Evropy a temperátním pásu Asie. Ve střední Evropě relikt pozdního glaciálu. Areál je mezerovitý od Z a S Evropy až po Mongolsko a S Japonska (Šumberová 2011). Americké rostliny ze SV USA a Kanady jsou některými autory považovány za samostatný druh N. kalmiana (Michx fill.) Ait. (Tomšovic 1988).
Přírodní stanoviště
Extenzivně využívané rybníky, rašelinné tůně, mrtvá ramena horních toků řek a mino naše území i v jezerech (Šumberová 2011).
U nás může docházet k záměnám s intermediálními jedinci hybridogenního původu. N. pumila se běžně kříží s N. lutea, jejich kříženec N. x spenneriana má sice sníženou schopnost generativního rozmnožování (větší procento zakrnělých pylových zrn a semen), nicméně zpětného křížení je schopen za vzniku hybridních rojů přechodných morfologických i ekologických znaků. Kříženci jsou například odolnější k eutrofizaci vod, proto časem v narušených biotopech převažují (Tomšovic 1997).
Variabilita
U čistého druhu je malá, někdy může být způsobena introgresí genů N. lutea po hybridizaci.
Péče o rostliny
Celkové nároky
vodní rostlina náročná na stanoviště, problematická z hlediska snadné hybridizace s dalšími druhy a jejich kříženci
Stanoviště v zahradě
nádrž s živinami chudou, mírně kyselou vodou a organickým sedimentem dna
Substrát
Rašelinné bahno, substrát lze vytvořit smícháním rašeliny s pískem. Podíl písku může být vyšší ve spodní části nádrže, horní vrstvy by měly mít převažující podíl rašeliny. Můžeme přidat malé množství zahradního substrátu.
Světlo
V chladnějších oblastech rostliny preferují plně osluněná stanoviště, v teplejších oblastech je vhodné nádrže mírně přistínit, ve stínu hůř kvete.
Teplo
Rostliny jsou citlivé na přehřívání vody, také nesnášejí vyschnutí vody a substrátu v letních měsících.
Zálivka
Jde o čistě vodní rostliny a hladina vody nesmí (hlavně v horkém létě) klesnout pod úroveň substrátu.
Přesazování
Rostliny přesazujeme především v situacích, kdy jejich listy zcela pokryjí hladinu nádrže, nejlépe na jaře, ale možno celoročně.
Hnojení
Speciální hnojení není potřeba. Nádrž je sama obohacována potřebnými živinami rozkladem organického materiálu. Naopak rostliny nesnášejí nadbytek Ca, Mg, K, Na a SO4-2 iontů ve vodě – v přírodě nerostou ve vápencových oblastech. Rostliny lze pěstovat i v úživnějších substrátech, je ale potřeba odstraňovat konkurenční rostliny, nebo řasy, aby nezapojily hladinu dříve, než plovoucí listy stulíku malého.
Zimování
Rostliny zimujeme pod vodou v nevypuštěných nádržích. Pokud nádrž musíme na zimu vypustit (například, když hrozí promrznutí nízké nádrže až do dna), zakryjeme po vypuštění rostliny vrstvou listí, která je chrání před vymrznutím a úplným vyschnutím. Substrát tak i v zimě zůstává vlhký. Listí chráníme před namočením a udusáním stříškou. Lze zimovat také pod vodou v nádrži v chladném skleníku, rostliny pak ale většinou nekvetou.
Letnění
celoročně venku
Generativní rozmnožování
Kvetení / tvorba spór
polovina června až konec srpna
Umělé ovlivnění kvetení
není známo
Způsob generativního rozmnožování
fakultativní alogamie
Opylování
hmyz
Typ plodu
dužnatý plod – zvláštního typu
Charakter semene
oválné hnědé lesklé, 3-3,5 mm dlouhé
Množství semen v plodu / na rostlině
?
Počet semen v 1 g / 1 kg
?
Sběr plodů / semen / spór
Po odkvětu zpočátku vytrvávají kališní lístky a semeníky zrají v plodu plovoucím na hladině. Teprve později se ponořují pod hladinu, kde se kališní lístky uvolňují, plod se rozpadá, a jednotlivé plodolisty se semeny ukrytými ve slizovité hmotě vyplouvají k hladině. Aby semena neodplavala, je vhodné semeníky zavázat do nylonových sáčků a sbírat do nich vysypaná semena až na podzim po dozrání.
Uchování semen plodů / semen / spór
v chladné vodě v ledničce, při vyschnutí semena pravděpodobně rychle ztrácí klíčivost
Sběr a dělení oddenků, hlíz, cibulí, kořenů, popř. dělení celých rostlin
nejlépe na jaře, ale možno kdykoli dělením oddenků, popřípadě celých trsů rostlin
Hřížení
ne
Stonkové / listové řízky
ne
Roubování / očkování
ne
Tkáňové kultury
data nejsou dostupná
Ostatní
Choroby
v HBT nejsou známy
Škůdci
Listy jsou občas poškozovány zavíječem leknínovým i dalšími druhy hmyzu. Pomáhá vysadit do nádrže drobné masožravé rybky. Plovoucí listy někdy napadají mšice – částečně pomáhá krátkodobé přeplavení čepelí listů.
Populace v kultuře
Původ
Získání
Právní omezení
IPEN
BZ
ČR, Třeboňsko, Pístina: Malý Doňků
Hortus Botanicus Třeboň, 1980, odběr rostlin
SR/0007/TR/2016_3 ze dne 17.2.2016
CZ 0 HBT 2017.03760
HBT
ČR, Šumava, Pěkná: dystrofní tůň v nivě horní Vltavy
Hortus Botanicus Třeboň, 1995, odběr rostlin
SR/0007/TR/2016_3 ze dne 17.2.2016
CZ 0 HBT 2017.03952
HBT, VÚKOZ (HBT)
ČR, Šumava, Černá v Pošumaví: Pláničský rybník
Andrea Kučerová, odběr rostlin 2019
?
?
PRUHO, PLZEN
ČR, Českomoravská vysočina, Telč: Doupě
?
?
?
PRAZ
Literatura
Arrigo N., Bétrisey S., Graf L., Bilat J., Gerber E. et Kozlowski G. (2016). Hybridization as a threat in climate relict Nuphar pumila (Nymphaeaceae). Biodiversity and Conservation 25(10). DOI: 10.1007/s10531-016-1165-z
Bétrisey S., Arrigo N., Graf L., Bilat J., Gerber E. et Kozlowski G. (2020). Glacial relicts in the Alps: the decline and conservation strategy for Nuphar pumila (Nymphaeaceae). Alpine Botany 130(1). DOI: 10.1007/s00035-020-00232-9
Keller et al. (2020). Determination of habitat requirements of the glacial relict Nuphar pumila as basis for successful (re-)introductions. TUEXENIA 40:309-326. DOI: 10.14471/2020.40.022
Peach J., Davies R., Walmisley J. et Chapman T. (2017). An assessment of seed viability, germination and vegetative propagation requirements for Nuphar pumila. Report for Natural England. Dostupné zde.
Šumberová, K. (2011). VBA04 Nupharetum pumilae Miljan 1958 Vegetace oligomezotrofních vod se stulíkem malým. In Chytrý M. (ed.) Vegetace České republiky 3 Vodní a mokřadní vegetace, s. 118-121. Academia, Praha.
Tomšovic P. (1988). Nuphar SM. – stulík. In Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 359–363, Academia, Praha.
Vydrová, A. (2013). Nuphar pumila. In Lepší, P., Lepší M., Boublík K., Štech M. et Hans V. (eds), Červená kniha květeny jižní části Čech, s. 279. Jihočeské muzeum v ČB, České Budějovice.
