Aktuality

Od listopadu je Botanická zahrada Třeboň pro veřejnost uzavřena. Těšíme se se všemi příznivci zahrady na shledanou na jaře 2026.

V Botanické zahradě Třeboň pokračuje až do konce září výstava Vodní a masožravé rostliny z celého světa, která probíhá v malém skleníku od 15. května. Návštěvníci mají jedinečnou příležitost seznámit se s vybranými druhy mokřadů Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie.

Botanická zahrada Třeboň rozšířila svou expozici vodních a bahenních rostlin o několik zajímavých druhů, které pocházejí ze Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a jihovýchodní Asie. Tyto rostliny nejsou běžně k vidění v českých zahradách a představují cenné obohacení sbírky.

Nově můžete obdivovat Pontederia azurea (dříve Eichhornia azurea), elegantní vodní rostlinu s nápadnými modrofialovými květy, která roste ve stojatých vodách tropické Ameriky. Dorůstá výšky až 1 metru a její květní stonky nesou až 50 květů. Na rozdíl od známější vodní hyacinty (Pontederia crassipes) má vzpřímené listy.

Dalším novým druhem je Dianthera americana (dříve Justicia americana) z čeledi paznehtníkovité (Acanthaceae), bahenní rostlina ze Severní Ameriky, která vytváří husté porosty na březích řek. Dorůstá výšky kolem 40 cm a šířky až 60 cm. Je ceněna pro své jemné, dvoubarevné květy.

Zajímavostí je také Marsilea mutica, kapradina připomínající čtyřlístek, která roste ve vodě nebo na vlhkých místech. Tento druh pochází z Austrálie a dorůstá výšky 15–30 cm a šířky až 60 cm. Patří mezi vodní kapradiny – její listy se vynořují nad hladinu a dodávají porostu neobvyklý vzhled.

Nově je v expozici k vidění také Ornduffia umbricola (dříve Villarsia umbricola), vodní rostlina z čeledi vachtovitých (Menyanthaceae), pocházející z tropické Asie a Austrálie. Dorůstá výšky až 105 cm a má kulaté listy o průměru 1–12 cm. Vyznačuje se nápadnými žlutými květy a plazivými oddenky. V přírodě roste v mělkých vodách a vlhkých stanovištích, kde tvoří husté porosty.

Dalším přírůstkem je Sagittaria montevidensis, bahenní rostlina s nápadnými trojčetnými květy, pocházející z Jižní Ameriky. Dorůstá výšky 60–120 cm a šířky 30–45 cm. Její šídlovité listy a výrazné bílé květy s tmavým středem ji činí velmi dekorativní. V přírodě roste na vlhkých stanovištích, v příkopech a mělkých vodách.

Tyto nové druhy doplňují naši sbírku vodních rostlin a rozšiřují botanickou rozmanitost zahrady. Přijďte se podívat!

Letošní deštivé léto prodloužilo dobu květu mnoha druhů rostlin, a tak je i v druhé polovině srpna v Botanické zahradě Třeboň stále k vidění pestrá škála kvetoucích druhů, které běžně rozkvétají spíše v červenci.

Návštěvníci mohou obdivovat například hvozdík pyšný (Dianthus superbus), pavinec horský (Jasione montana), proskurník lékařský (Althaea officinalis), popelivku sibiřskou (Ligularia sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum) a česnek kýlnatý (Allium carinatum). Stále kvetou starčky (Senecio doria, S. sarracenicus), kyprej prutnatý (Lythrum virgatum), čarovník alpský (Circaea alpina), máta Preslova (Mentha ×preslia). Z vodních druhů opakovaně podle počasí vykvétají lekníny, stulíky a žabníček vzplývavý (Luronium natans).

Z exotických rostlin právě rozkvétají lotosy a cizokrajné lekníny, které dodávají zahradě tropický nádech a jsou oblíbeným cílem fotografů i milovníků vodních rostlin.

Zahrada je otevřena denně od 8:00 do 18:00. Přijďte si užít pozdní letní atmosféru mezi květy, které letos vydržely déle než obvykle.

Botanická zahrada Třeboň zve návštěvníky na panelovou výstavu s názvem Jedovatá sezóna, kterou připravila Botanická zahrada Praha. Výstava bude v zahradě otevřena až do konce září a nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s fascinujícím světem jedovatých rostlin. Na 32 panelech se návštěvníci dozvědí o historii využívání rostlinných jedů, o tom, proč jsou některé rostliny jedovaté, jak nebezpečné mohou být, a jak člověk dokáže jedy využívat nebo je neutralizovat.

Součástí výstavy je také doprovodná expozice živých rostlin v květináčích, která výstavu tematicky doplňuje. Právě nyní zde můžete vidět kvetoucí náprstník, blín, oleandr, tři druhy tabáku a nádhernou gloriosu. Kromě nich jsou k vidění i plodící skočec a citrullus colocynthus, spolu s dalšími zajímavými druhy, které podtrhují rozmanitost a krásu jedovatých rostlin.

Výstava je přístupná denně od 8:00 do 18:00. Přijďte se poučit, inspirovat a obdivovat rostliny, které jsou krásné i nebezpečné zároveň.

V Botanické zahradě Třeboň najdete nejen běžně známou kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), která se v zahradě objevuje samovolně jako plevelná rostlina, ale také vzácné a méně známé druhy, které mají význam pro ochranu přírody i botanický výzkum. Mezi nimi je i kopřiva lužní (Urtica kioviensis), kriticky ohrožený druh květeny České republiky. Od kopřivy dvoudomé se liší zejména jednodomostí a srostlými palisty v horní části lodyhy. V přírodě se vyskytuje už jen na několika posledních lokalitách a její populace rychle mizí. Protože se tento druh zatím běžně nepěstuje ani v botanických zahradách a jeho kultivace bývá označována jako obtížná, snažíme se v Třeboni zjistit co nejvíce o jeho pěstitelských nárocích. Cílem je vytvořit záložní populaci pro případ, že by došlo k zániku přirozených lokalit.

Letos je v zahradě k vidění také kopřiva kulkonosná (Urtica pilulifera), známá jako římská kopřiva. Tento druh pochází z jižní Evropy a je zajímavý svými kulovitými květenstvími, která mu dala jméno. Má výrazné žahavé chlupy a v minulosti se využíval v tradiční medicíně jako diuretikum a prostředek proti krvácení. Byl také pěstován pro olejnatá semena, z natě se získávalo zelené barvivo a z kořenů barvivo žluté.

V minulých letech jsme v kultuře pěstovali také kopřivu žahavku (Urtica urens), jednoletý druh s drobnějšími listy, který je známý silnějším žahavým účinkem než běžná kopřiva dvoudomá. Tento druh je rozšířený v Eurasii.

Kopřivy jsou jako léčivé a jedlé rostliny využívány už od nepaměti – například do salátů nebo jako jarní zelenina. Vytrvalé druhy, zejména kopřiva dvoudomá a kopřiva kulkonosná, byly v minulosti využívány také pro výrobu provazů a papíru. Jejich vlákna se získávají ze stonků a zpracovávají podobně jako len nebo konopí. Textilie z kopřivových vláken se začaly vyrábět pravděpodobně před více než 3000 lety a ve středověku se používaly například na lodní plachty a lana. Ve 20. století se kopřivy pěstovaly i ve větším měřítku – například v Německu během obou světových válek jako náhrada za bavlnu.

Kopřivová vlákna jsou odolná proti oděru, mají vyšší pevnost za mokra než za sucha a byly využívány nejen pro textilie, ale i pro výrobu papíru a jako přírodní barvivo. V dnešní době se chlorofyl z kopřiv používá jako potravinářské barvivo a kopřiva nachází uplatnění ve farmacii i kosmetice. V přírodě jsou některé druhy kopřiv živnými rostlinami pro motýly – například babočku kopřivovou nebo babočku admirál.

Na téma jedovaté rostliny budou v termínu 29. května až 31. května 2025 pořádány tradiční Dny otevřených dveří, vždy od 9 do 18 hodin. V tyto tři dny je vstup do zahrady zdarma a zájemce budeme provázet po botanické zahradě, začátek prohlídky je v každou lichou hodinu. Pro zvídavé děti a studenty budou připraveny zábavně vzdělávací aktivity, seznamující se záludností některých jedovatých rostlin.

Stejně jako v předchozích sezónách i letos bude v zahradě možné zakoupit přebytky některých pěstovaných rostlin.

22. 5. 2025 ku příležitosti dne botanických zahrad ČR a také celosvětového dne Biodiverzity zahájíme panelovou výstavu vytvořenou v Botanické zahradě Praha s názvem Jedovatá sezóna. Na panelech představíme návštěvníkům základní informace o jedech v rostlinách, poučíme čtenáře o tom, proč jsou rostliny jedované, jak rostlinné jedy na člověka působí a podíváme se do historie otrav i využití rostlinných jedů člověkem. Na dalších panelech se seznámíme návštěvníky s jednotlivými skupinami jedovatých rostlin. Výstava bude doplněna o živé exempláře vybraných jedovatých rostlin v květníkách.