V Botanické zahradě Třeboň najdete nejen běžně známou kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), která se v zahradě objevuje samovolně jako plevelná rostlina, ale také vzácné a méně známé druhy, které mají význam pro ochranu přírody i botanický výzkum. Mezi nimi je i kopřiva lužní (Urtica kioviensis), kriticky ohrožený druh květeny České republiky. Od kopřivy dvoudomé se liší zejména jednodomostí a srostlými palisty v horní části lodyhy. V přírodě se vyskytuje už jen na několika posledních lokalitách a její populace rychle mizí. Protože se tento druh zatím běžně nepěstuje ani v botanických zahradách a jeho kultivace bývá označována jako obtížná, snažíme se v Třeboni zjistit co nejvíce o jeho pěstitelských nárocích. Cílem je vytvořit záložní populaci pro případ, že by došlo k zániku přirozených lokalit.
Letos je v zahradě k vidění také kopřiva kulkonosná (Urtica pilulifera), známá jako římská kopřiva. Tento druh pochází z jižní Evropy a je zajímavý svými kulovitými květenstvími, která mu dala jméno. Má výrazné žahavé chlupy a v minulosti se využíval v tradiční medicíně jako diuretikum a prostředek proti krvácení. Byl také pěstován pro olejnatá semena, z natě se získávalo zelené barvivo a z kořenů barvivo žluté.
V minulých letech jsme v kultuře pěstovali také kopřivu žahavku (Urtica urens), jednoletý druh s drobnějšími listy, který je známý silnějším žahavým účinkem než běžná kopřiva dvoudomá. Tento druh je rozšířený v Eurasii.
Kopřivy jsou jako léčivé a jedlé rostliny využívány už od nepaměti – například do salátů nebo jako jarní zelenina. Vytrvalé druhy, zejména kopřiva dvoudomá a kopřiva kulkonosná, byly v minulosti využívány také pro výrobu provazů a papíru. Jejich vlákna se získávají ze stonků a zpracovávají podobně jako len nebo konopí. Textilie z kopřivových vláken se začaly vyrábět pravděpodobně před více než 3000 lety a ve středověku se používaly například na lodní plachty a lana. Ve 20. století se kopřivy pěstovaly i ve větším měřítku – například v Německu během obou světových válek jako náhrada za bavlnu.
Kopřivová vlákna jsou odolná proti oděru, mají vyšší pevnost za mokra než za sucha a byly využívány nejen pro textilie, ale i pro výrobu papíru a jako přírodní barvivo. V dnešní době se chlorofyl z kopřiv používá jako potravinářské barvivo a kopřiva nachází uplatnění ve farmacii i kosmetice. V přírodě jsou některé druhy kopřiv živnými rostlinami pro motýly – například babočku kopřivovou nebo babočku admirál.