Aktuality

Botanická zahrada Třeboň se pro veřejnost letos otevře v pondělí 1. května. Podle počasí budou z počátku k vidění převážně drobné mokřadní druhy naší přírody. Nejdříve rozkvétají orseje, blatouchy, prvosenky, sasanky, vachty nebo také mokřadní orchideje – prstnatce. Červen je nejlepší období pro zájemce o početné mokřadní traviny, zejména ostřice. Většina z nich vykvétá, a tak je nejsnazší naučit se je poznávat. Vodní rostliny se probouzí pomaleji až v průběhu května, kvetou většinou až od června. Po odeznění posledních jarních mrazíků pak do expozice přibydou subtropické a tropické mokřadní rostliny jako jsou různé druhy šáchorů, například africký papyrus, lotosy, plovoucí tropické kapradiny, subtropické baroty nebo zázvorovitá rostlina galgán, několik tropických užitkových rostlin a cizokrajné masožravé rostliny.  

Těšíme se na Vaši návštěvu! 

Kontakt: Jana Navrátilová; e-mail: jana.navratilova@ibot.cas.cz; telefon: 384721156

Botanická zahrada Třeboň Botanického ústavu AV ČR, v.v.i. připravila vzorovou certifikovanou metodiku (Certifikační úřad: Ministerstvo životního prostředí, Číslo: MZP/2022/630/2738) pro práci s genofondy ohrožených rostlin v podmínkách botanických zahrad, která je určena všem zájemcům, institucím, organizacím a podnikům, které se věnují pěstování ohrožených rostlin květeny České republiky.

Metodika je ke stažení zde.

O metodice:

Slaniska střední Evropy se do současnosti dochovala jen ve výrazně pozměněných fragmentech, a to z důvodů změn ve využívání krajiny od 19. století, ale především kvůli intenzivním melioračním činnostem v padesátých a šedesátých letech 20. století, anebo naopak pro upouštění od obhospodařování neúživných pozemků. Přes výraznou míru degradace vedoucí v České republice k vyhynutí několika typických halofilních druhů naše příroda nadále hostí řadu specifických druhů rostlin. K nim patří, mimo jiné, jednoleté a krátkověké konkurenčně velmi slabé druhy vázané na zasolená a periodicky zaplavovaná stanoviště – Bupleurum tenuissimum, Crypsis aculeata, Crypsis schoenoides, Cyperus flavescens, Samolus valerandi, Spergularia media a Tripolium pannonicum subsp. pannonicum. Na základě mnohaletých zkušeností s pěstováním v Botanické zahradě Třeboň a na základě experimentů financovaných Technologickou agenturou České republiky byla připravena metodika certifikovaná Ministerstvem životního prostředí pro potřeby kultivací různých populací těchto druhů v botanických zahradách České republiky. Pro jednotlivé zájmové druhy jsou v metodice zpracovány informace k biologii a ekologii, k pěstebním nárokům a ke generativnímu a vegetativnímu rozmnožování podle kategorií definovaných metodikou č. MZP/2021/630/2784.

Citace: Navrátilová J. & Navrátil, J. (2022). Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně bohatých substrátů. Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Praha. 1. vyd., 111 s., ISBN (Print): 978-80-86188-79-9, ISBN (Online): 978-80-86188-80-5.

Botanická zahrada Třeboň Botanického ústavu AV ČR, v.v.i. připravila vzorovou certifikovanou metodiku (Certifikační úřad: Ministerstvo životního prostředí, Číslo: MZP/2022/630/2693) pro práci s genofondy ohrožených rostlin v podmínkách botanických zahrad, která je určena všem zájemcům, institucím, organizacím a podnikům, které se věnují pěstování ohrožených rostlin květeny České republiky.

Metodika je ke stažení zde.

O metodice:

Periodické mokřady, kde jsou limitujícími faktory pro růst rostlin střídání zaplavení a vysýchání, kyselý a převážně písčitý substrát a nízký obsah živin, hostí řadu specifických druhů rostlin. K nim patří také jednoleté konkurenčně velmi slabé druhy – Centunculus minimus, Coleanthus subtilis, Cyperus michelianus, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Pseudognaphalium luteoalbum, Radiola linoides, Spergularia echinosperma a Tillaea aquatica. Jejich výskyt z důvodu vázanosti na specifická stanoviště nebyl nikdy hojný a na pokraj vyhynutí se dostaly změnou využívání krajiny po polovině 20. století. Na základě mnohaletých zkušeností s pěstováním v Botanické zahradě Třeboň a experimentů financovaných Technologickou agenturou České republiky byla připravena metodika certifikovaná Ministerstvem životního prostředí pro potřeby kultivací různých populací těchto druhů v botanických zahradách České republiky. Pro jednotlivé zájmové druhy jsou v metodice zpracovány informace k biologii a ekologii, k pěstebním nárokům, ke generativnímu a vegetativnímu rozmnožování podle kategorií definovaných metodikou č. MZP/2021/630/2784.

Citace: Navrátilová J. & Navrátil, J. (2022). Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně chudých substrátů. Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Praha. 1. vyd., 151 s., ISBN (Print): 978-80-86188-77-5, ISBN (Online): 978-80-86188-78-2.

Připravili jsem pro Vás Index Seminum 2022.

Created using FlowPaper Flipbook Maker ↗

Naše oddělení Experimentální zahrada a genofondové sbírky Třeboň řeší v roce 2022 v rámcích projektu IBOAT problematiku zlepšení kvality práce se žáky SŠ a studenty VŠ s cílem zvýšení jejich zájmu o vědeckou kariéru.

Sezónní expozice exotických rostlin nabídla v roce 2022 poprvé kvetoucí rostliny galgánu (Alpinia zerumbet). Je to rostlina z čeledi zázvorovitých (Zingiberaceae) pocházející pravděpodobně z jihovýchodní Asie, kde roste na vlhkých stanovištích. Má široké využití v kuchyni i tradiční medicíně, do listů se balí různé čínské pokrmy z rýže, odvar z listů se užívá ke snižování tlaku a má údajně antidepresivní účinky. Některé výzkumy poukazují na dlouhověkost obyvatelstva konzumujícího tento i jiné druhy galgánu.

V zahradě se v letošním roce dařilo nejen rostlinám, ale oblíbili si ji i četní živočichové.

Vodní plochy lákají vážky, motýlice, nebo komáry, květy zase přitahují nejrůznější opylovače. Nádrže s rostlinami hostí velké množství vodních bezobratlých, časté jsou larvy vážek, pošvatek a chrostíků, znakoplavky, bruslařky, jehlanky, potápníci, vírníci, ale i drobnější sotva viditelní živočichové jako je nezmar. Voda každý rok přiláká několik druhů žab, nejpočetnější jsou skokani, objevují se také rosničky a ropucha obecná. V letošním roce přibyly ještě kuňky obecné, jejichž nezaměnitelné volání se z nádrží ozývalo za teplých dnů i večerů. Larvy čolků v nádržích zimují, dospělci se do nádrží stahují na jaře v době páření, nejraději se vyhřívají na prosluněných okrajích nádrží. V rákosech se zdržuje užovka obojková, na jaře u nás dokonce zahnízdila kachna divoká.