Aktuality

Jana Navrátilová, Hortus Botanicus Třeboň

Abstrakt

Druh patří v naší přírodě ke kriticky ohroženým s pouhými dvěma lokalitami výskytu. Jeho držení ex-situ je bezproblémové při dodržení několika zásad. Substrát pro pěstování musí být bohatý na živiny a minerály, vhodnější je vlhký. Semena je nutno sbírat každou sezónu a každou sezónu napěstovávat nové rostliny v novém substrátu (byť část rostlin se chová jako trvalky). Vysazovat můžeme jak na podzim, tak na jaře (nejlépe do poloviny dubna). Semenáčky lze bez potíží přesazovat.

Úvod

V současné taxonomii je druh řazen do rodu Tripolium Nees (hvězdnice), po vyčlenění z rodu Aster L. (hvězdnice) (Karanovic et al., 2015). Na našem území se vyskytuje pouze nominátní podruh Tripolium pannonicum subsp. pannonicum (hvězdnice panonská pravá), který je zde kriticky ohroženým druhem s dvěma posledními populacemi (Kaplan et al., 2017). Hojnější je v sousedním Slovensku a pak v Maďarsku (Dite et al., 2021).

Jde o druh s konstantním výskytem v panonských slaných stepích (Dite et al., 2021), kde se uplatňuje především jako pionýrská rostlina silně zasolených vlhkých až mokrých substrátů (Boestfleisch et al., 2014). V areálu výskytu druh nejlépe prosperuje v nezapojených porostech vzniklých nejčastěji vyhloubením mělkých nádrží nebo rozrýváním drnů (Dite et al., 2021; Meleckova et al., 2014; Meleckova et al., 2013), nebo v místech, kde je tlak generalistů potlačen pastvou (Kaplan et al., 2017). Obecně však druh lépe prosperuje na výše položených plochách celkově zamokřeného substrátu (Mossman et al., 2020) a je schopen přežívat i delší dobu vysušení substrátu (Duarte et al., 2020). Zaplavení substrátu má vliv na vývoj jak podzemní tak nadzemní biomasy a konkurenční sílu druhu (Edge et al., 2020). Pro management druhu pastvou je výhodnější pastva koní před dobytkem, který ji na rozdíl od koní intenzivněji spásá (Nolte et al., 2017). Semena rostlin jsou uchovávána v půdní semenné bance, ze které klíčí (Cizkova et al., 2020).

Druh má dále význam jako jediný zdroj potravy (pyl) pro hedvábnici Colletes pannonicus (Hymenoptera, Apidae) (Zenz et al., 2021) a obecně patří k nejnavštěvovanějším druhům v místech svého výskytu mezi včelami (Davidson et al., 2020). Má však i čistě ekonomický význam s vysokým potenciálem pro produkci biomasy na zasolených stanovištích určené pro bioplynové stanice (Turcios, Cayenne, et al., 2021; Turcios et al., 2016). Ale nejen pro ně, použít jej lze i pro spotřebu člověkem jako potravina (Boestfleisch et al., 2014; Waller et al., 2015). Je také schopen vychytávat a degradovat specifické znečišťující látky v prostředí (Turcios, Hielscher, et al., 2021; Turcios et al., 2016). Jedná se taktéž o druh s vysokým potenciálem pro okrasné zahradnictví (Radutoiu, 2020). Druh produkuje bioaktivní fenolový ester označovaný jako tripolinát A s potenciálem využití při léčení nádorových onemocnění (Chai et al., 2018).

Biologie a ekologie

Ohrožení – národní	C1t – kriticky ohrožený taxon, ustupující
Ohrožení – IUCN	CR – critically endangered
Ochrana	kriticky ohrožený taxon
Životní forma	terofyt
Růstová forma	klonální bylina nebo keřík
Velikost	0,1-0,7 m
Parazitismus	autotrofní
Mykoheterotrofie	není známa
Semenná banka	short-term persistent
Celkové rozšíření	Panonský endemit (Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava). Na území ČR jen v Panonském termofytiku. V současnosti dvě poslední populace (ověřeno 2020) na zasolených loukách při JZ břehy rybníka Nesyt a v PP Dobré Pole.
Přírodní stanoviště	Slané louky a pastviny. Půdy vlhké, v létě vysýchavé, zasolené.
Ekologické indikační hodnoty	pladias.org
Stanoviště a sociologie	pladias.org
Rozšíření a hojnost	pladias.org
Lokality	V současnosti jen NPR Slanisko u Nesytu, kde existuje početná populace, a PR Slanisko Dobré Pole s několika jedinci. Původně taxon rostl na J Moravě až k Brnu (Kaplan et al., 2017).
Karyologie	pladias.org
BOTANY.CZ	BOTANY.CZ
Podobné rostliny	Tripolium pannonicum subsp. tripolium – odlišuje se kopinatými zřetelně 3žilnými na okraji lysými horními listy a zelenými zákrovními listeny (Kovanda et Kubát, 2004). Z dalších „hvězdnic“ (Aster s. lat.) je asi nejpodobnější Aster amellus (hvězdnice chlumní), která má však širší listy, lodyhy a listy obvykle krátce chlupaté, a užší zákrovní listeny; jde o vytrvalou rostlinu a rostlinou výhradně výslunných stepních stanovišť (Kovanda et Kubát, 2004). Jako hlavní diferenciační znak mezi T.p. subsp. p. a A. a. je prezence nežlaznatých trichomů u A. a. (Karanovic et al., 2015).
Variabilita	Variabilita druhu je velká (Dítě et al., 2021) a projevuje se především v růstových formách rostlin – rostliny druh jsou jednoleté, nebo dvouleté, vzácně i krátkověké víceleté byliny. V závislosti na úživnosti substrátu jsou rostliny různě vysoké od 20 cm po cca 90 cm a s různě mohutnými latami úborů. S ohledem na podmínky pěstování se značně liší objem i složení biomasy (Turcion et al., 2021).

Péče o rostliny

Celkové nároky	Druh je zcela nenáročný na pěstování v kultuře. Samovolně se však příliš nešíří.
Stanoviště v zahradě	V ex-situ podmínkách je optimální stanoviště odpovídající přírodním podmínkám – otevřené slunné vlhké místo.
Substrát	Substrát musí být minerálně bohatý: dlouhodobá dobrá zkušenost je se směsí zahradnického substrátu (1 díl), rašeliny (1 díl), písku (2 díly), s doplněním mletého vápence (1 l na 250l substrátu) a mletého jílu (1 l na 250 l substrátu). Lze přidat i obyčejnou zahradní zeminu, nebo kompost. Vyšší podíl živin, jílu a vápence rostliny neohrozí.
Světlo	Rostliny prosperují jen na plném slunci.
Teplo	Druh je teplomilný, dobře snášející dlouho trvající letní vedra, v chladné sezóně může být ojediněle problém s dozráváním semen.
Zálivka	Vlhkomilný druh snášející jarní zaplavení i letní přísušky. V kultuře mu vyhovuje pravidelná zálivka, na jaře až zamokření substrátu. Rostliny jsou schopny růst i v trvale zamokřeném substrátu.
Přesazování	Druh snáší přesazování velmi dobře už ve stádiu klíčících rostlin jen s děložními lístky (při testování v HBT nulová úmrtnost). Menší rostliny (bez vyvinutých bočních větví) je možno bez problému přepíchávat, což může být nutné pro získání statných rostlin z výsevů, které jsou obvykle husté. Pozdější přesazování je komplikovanější z důvodu rozsáhlého kořenového systému rostlin, ale možné je, a rostliny je snáší bez potíží.
Hnojení	V sezóně není potřeba vzhledem k přípravě výsevního substrátu, ale je možné. Vyšší přísun N a P vede k mohutnějšímu růstu rostlin.
Zimování	Mrazuodolná rostlina, semenáčky vyrostlé již na podzim překonají zimní období ve formě přízemní listové růžice (v substrátu s dostatkem živin semenáčky přežívají bez problémů). V našich klimatických podmínkách není potřeba rostliny chránit před mrazem.
Letnění	Jedná se o celoročně venkovní rostlinu.

Generativní rozmnožování

Kvetení / tvorba spór	Doba kvetení je značně dlouhá a v kultuře je ovlivněna časem výsevu. Druh kvete od června do září. Sběr plodících úborů podporuje tvorbu nových květenství.
Umělé ovlivnění kvetení	Dobu kvetení lze ovlivnit časem výsevu. Sběr plodících úborů podporuje tvorbu nových květenství.
Způsob generativního rozmnožování	fakultativní alogamie
Opylování	hmyz
Typ plodu	suchý plod – nažka
Charakter semene	Plodem jsou nažky 3 mm dlouhé, přitiskle chlupaté, chmýr zdéli nažky (Kovanda et Kubát, 2004).
Množství semen v plodu / na rostlině	Plod = semeno (nažka), počet květů v úboru se pohybuje kolem 60
Počet semen v 1 g / 1 kg	Informace není dostupná.
Sběr plodů / semen / spór	Sbíráme celé úbory před plným dozráním a uvolnění nažek, obvykle po celý podzim až do prvních silnějších mrazů.
Uchování semen plodů / semen / spór	Semena při uchování při pokojové teplotě rychle ztrácí klíčivost. Semena pro výsev v příštím roce lze při pokojové teplotě uchovávat, pro delší uskladnění je nutné semena uchovávat sušená při 5°C nebo -20°C. Klíčivost se v našich podmínkách pohybuje mezi 20-40%. Klíčivost je ovlivněna salinitou a při nulových a nízkých hodnotách může dosahovat 80-90%, naopak při vysokých se postupně blíží nule (Boestfleisch et al., 2014). Mrazením lze udržet klíčivost po delší dobu.
Skarifikace a stratifikace	Není nutná.
Další příprava semen před výsevem	Není nutná, na sítu lze odstranit chmýr.
Čas výsevu semen / spór	Semena vyséváme na podzim (září) nebo na jaře (březen – duben) přímo na záhon.
Výsevní podmínky	Klíčí na světle, na zamokřeném nebo silně vlhkém substrátu, vzhledem k ochmýřeným nažkám vhodné lehce přihrnout pískem.
Semenáčky / gametofyty	Semenáčky vzcházejí podle teploty klíčení od 2 do 14 dnů od výsevu. Část semen z podzimních výsevů klíčí až na jaře.
Přepichování	Příliš hustý výsev lze rozpikýrovat na další záhon (mladé rostliny přesazování snáší velmi dobře). Při dostatku rostlin je vhodné výsev protrhat, aby měly rostliny dostatek místa k růstu.
Otužování rostlin z výsevních podmínek	Není nutné, jelikož se rostliny vysévají přímo na stanoviště.

Vegetativní rozmnožování

Podzemní orgány a klonalita	pladias.org
Adventivní pupeny (na prýtu, pacibulky, turiony)	Na kořenech jsou příromny, ale neslouží k rozmnožování.
Odnožování	Na bázi rostlin se vytvářejí boční větve – jejich počet je závislý na množství živin v půdě. V kultuře vytvářejí silné rostliny vyšší jednotky bočních kvetoucích větví.
Sběr a dělení oddenků, hlíz, cibulí, kořenů, popř. dělení celých rostlin	Ne.
Hřížení	Ne.
Stonkové / listové řízky	Ne.
Roubování / očkování	Ne.
Tkáňové kultury	Informace nejsou známy.

Ostatní

Choroby	V kultuře jsou rostliny napadány vyjímečně – padlí, rez.
Škůdci	Larvy se živí na nažkách. Mšice.

Populace v kultuře

Původ	Získání	Právní omezení	IPEN	BZ
ČR, Mikulovsko, Sedlec: NPR Slanisko u Nesytu	Hortus Botanicus Třeboň, 2017, odběr semen	výjimka ze zákona č. SR/0355/JM/2017-3 ze dne 4.10.2017	CZ 0 HBT 2017.03673	HBT, PRAZ (HBT)

Literatura

Boestfleisch, C., Wagenseil, N. B., Buhmann, A. K., Seal, C. E., Wade, E. M., Muscolo, A., & Papenbrock, J. (2014). Manipulating the antioxidant capacity of halophytes to increase their cultural and economic value through saline cultivation [Article]. Aob Plants, 6, 16, Article plu046. https://doi.org/10.1093/aobpla/plu046
Chai, W. Y., Chen, L., Lian, X. Y., & Zhang, Z. Z. (2018). Anti-glioma Efficacy and Mechanism of Action of Tripolinolate A from Tripolium pannonicum [Article]. Planta Medica, 84(11), 786-794. https://doi.org/10.1055/s-0044-101038
Cizkova, E., Navratilova, J., Martinat, S., Navratil, J., & Frazier, R. J. (2020). Impact of Water Level on Species Quantity and Composition Grown from the Soil Seed Bank of the Inland Salt Marsh: An Ex-Situ Experiment [Article]. Land, 9(12), 15, Article 533. https://doi.org/10.3390/land9120533
Davidson, K. E., Fowler, M. S., Skov, M. W., Forman, D., Alison, J., Botham, M., Beaumont, N., & Griffin, J. N. (2020). Grazing reduces bee abundance and diversity in saltmarshes by suppressing flowering of key plant species [Article]. Agriculture Ecosystems & Environment, 291, 10, Article 106760. https://doi.org/10.1016/j.agee.2019.106760
Dite, Z., Suvada, R., Toth, T., Jun, P. E., Pis, V., & Dite, D. (2021). Current Condition of Pannonic Salt Steppes at Their Distribution Limit: What Do Indicator Species Reveal about Habitat Quality? [Article]. Plants-Basel, 10(3), 19, Article 530. https://doi.org/10.3390/plants10030530
Duarte, B., Matos, A. R., & Cacador, I. (2020). Photobiological and lipidic responses reveal the drought tolerance of Aster tripolium cultivated under severe and moderate drought: Perspectives for arid agriculture in the mediterranean [Article]. Plant Physiology and Biochemistry, 154, 304-315. https://doi.org/10.1016/j.plaphy.2020.06.019
Edge, R. S., Sullivan, M. J. P., Pedley, S. M., & Mossman, H. L. (2020). Species interactions modulate the response of saltmarsh plants to flooding [Article]. Annals of Botany, 125(2), 315-324. https://doi.org/10.1093/aob/mcz120
Kaplan, Z., Danihelka, J., Sumberova, K., Chrtek, J., Rotreklova, O., Ekrt, L., Stepankova, J., Taraska, V., Travnicek, B., Prancl, J., Duchacek, M., Hrones, M., Kobrlova, L., Horak, D., & Wild, J. (2017). Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5. Preslia, 89(4), 333-439. https://doi.org/10.23855/preslia.2017.333
Karanovic, D., Lukovic, J., Zoric, L., Anackov, G., & Boza, P. (2015). Taxonomic status of Aster, Galatella and Tripolium (Asteraceae) in view of anatomical and micro-morphological evidence [Article]. Nordic Journal of Botany, 33(4), 484-497. https://doi.org/10.1111/njb.00659
Kovanda M. et Kubát K. (2004). 16. Aster L. – hvězdnice. In Slavík B. et al. (eds.). Květena České republiky 7, 125-140. Praha, Academia.
Meleckova, Z., Dite, D., Elias, P., Pis, V., & Galvanek, D. (2014). Succession of saline vegetation in Slovakia after a large-scale disturbance [Article]. Annales Botanici Fennici, 51(5), 285-296. https://doi.org/10.5735/085.051.0504
Meleckova, Z., Galvanek, D., Dite, D., & Elias, P. (2013). Effect of experimental top soil removal on vegetation of Pannonian salt steppes. Central European Journal of Biology, 8(12), 1204-1215. https://doi.org/10.2478/s11535-013-0227-4
Mossman, H. L., Grant, A., & Davy, A. J. (2020). Manipulating saltmarsh microtopography modulates the effects of elevation on sediment redox potential and halophyte distribution. Journal of Ecology, 108(1), 94-106. https://doi.org/10.1111/1365-2745.13229
Nolte, S., van der Weyde, C., Esselink, P., Smit, C., van Wieren, S. E., & Bakker, J. P. (2017). Behaviour of horses and cattle at two stocking densities in a coastal salt marsh [Article]. Journal of Coastal Conservation, 21(3), 369-379. https://doi.org/10.1007/s11852-017-0515-7
Radutoiu, D. (2020). ORNAMENTAL PLANTS SPECIES FROM SPONTANEOUS FLORA IN OLTENIA REGION, ROMANIA [Article]. Scientific Papers-Series B-Horticulture, 64(1), 602-607.
Turcios, A. E., Cayenne, A., Uellendahl, H., & Papenbrock, J. (2021). Halophyte Plants and Their Residues as Feedstock for Biogas Production-Chances and Challenges [Review]. Applied Sciences-Basel, 11(6), 25, Article 2746. https://doi.org/10.3390/app11062746
Turcios, A. E., Hielscher, M., Duarte, B., Fonseca, V. F., Cacador, I., & Papenbrock, J. (2021). Screening of Emerging Pollutants (EPs) in Estuarine Water and Phytoremediation Capacity of Tripolium pannonicum under Controlled Conditions [Article]. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(3), 17, Article 943. https://doi.org/10.3390/ijerph18030943
Turcios, A. E., Weichgrebe, D., & Papenbrock, J. (2016). Uptake and biodegradation of the antimicrobial sulfadimidine by the species Tripolium pannonicum acting as biofilter and its further biodegradation by anaerobic digestion and concomitant biogas production. Bioresource Technology, 219, 687-693. https://doi.org/10.1016/j.biortech.2016.08.047
Waller, U., Buhmann, A. K., Ernst, A., Hanke, V., Kulakowski, A., Wecker, B., Orellana, J., & Papenbrock, J. (2015). Integrated multi-trophic aquaculture in a zero-exchange recirculation aquaculture system for marine fish and hydroponic halophyte production [Article]. Aquaculture International, 23(6), 1473-1489. https://doi.org/10.1007/s10499-015-9898-3
Zenz, K., Zettel, H., Kuhlmann, M., & Krenn, H. W. (2021). Morphology, pollen preferences and DNA-barcoding of five Austrian species in the Colletes succinctus group (Hymenoptera, Apidae) [Article]. Deutsche Entomologische Zeitschrift, 68(1), 101-138. https://doi.org/10.3897/dez.68.55732
pladias.org