Drchlava

Z historie Drchlavy a Hradiště

Drchlava v novinové encyklopedii okresu Česká Lípa (Petr Randus, 1995)
Dubské Švýcarsko (B. Kinský, 1936)
Místopisný slovník historický Království Českého (A. Sedláček, 1909)
Místní jména v Čechách (A. Profous, 1947-1960)

Petr Randus (1995): Encyklopedie okresu Česká Lípa – 53. Drchlava. – Českolipský deník 21.6.1995, Česká Lípa.

Ves Drchlava leží v údolí mezi Holanami a Dubou. Historie obce je stará, připomíná se již roku 1265 jako sídlo Načepluka z Drchlavy. Podle literatury je to příbuzný Alberta a Jana z Dubé, příslušníků rodu pánů ze Rvenic. Takměř na sto let zprávy o vsi mizí. Pokud jde o jméno obce, české zápisy ve středověku měly různou formu, například roku 1352 se psalo „Tyrchlauia“. Roku 1359 se zde připomíná Hrd z Drchlavy. Je zajímavé, že oba šlechtici, Načepluk i Hrd, neměli, nebo se snad nedochovalo, podací právo ve zdejším farním kostele. To měl až roku 1363 Soběhrd, rytíř z Dřevčic, Tehdy zemřel kněz Ondřej Hančo z Toczin a na jeho místo přišel Zdeněk z Bělé. Téhož roku se připomíná Soběhrd jako ze „Strziebeticz“. Znovu v zápise Soběhrd z Drchlavy uplatnil své podací právo roku 1365, kdy sem dosadil kněze Štěpána ze Zákup. Roku 1369 se připomíná ves jako „Trchlavia“. Soběhrd z Dřevčic sem podává kněze až do roku 1373.

Snad již roku 1381 ves zřejmě patřila Hynkovi Berkovi, který sem roku 1388 dosadil kněze Václava ze Semněvic a Drchlava byla připojena k Dubé. Souvislou řadu dalších knězů známe až do roku 1418, a pak zřejmě ve víru husitských válek fara zanikla a již nikdy nebyla obnovena.

Podle jmen prvních majitelů obce můžeme předpokládat, že ve vsi stávalo jejich sídlo. Lokalizace je však neznámá, snad na jeho místě stojí některá usedlost, a tím zbytky zanikly.

Roku 1402 získal Drchlavu Vaněk z Dubé současné s Chudým Hrádkem. Později připadala k Jestřebí, k Milčanům, Rybnovu a nakonec k Novému Zámku.

Dominantou vsi je kostel sv. Mikuláše. Podle známých farářů je jisté, že pocházel minimálně ze 14. století. Kostel byl filiální ku Pavlovicům a byl roku 1585 znovu vystavěn. Barokní přestavby se dočkal roku 1717 a roku 1777 byl přestavěn opět. Uvnitř byl hlavní oltář sv. Mikuláše z roku 1770 a další oltář zasvěcený Panně Marii Pomocné. Kromě toho tu byl další oltář s obrazem sv. Václava, varhany, kazatelna z počátku 18. století. Původně dřevěná věž byla postavena z kamene znovu 1854 a zavěšeny byly na ni tři zvony, dva menší z roku 1665 a velký z roku 1854, odlitý za rychtáře Václava Kohlera. Nejstarším kusem vybavení byla křtitelnice z roku 1665.

Zdejší lidé se živili převážně zemědělstvím a k němu nutnými řemesly. V Drchlavě byla již roku 1792 škola, roku 1840 se připomínaná dokonce knihovna. Roku 1859 škola vyhořela a byla v dalším roce postavena znovu.

Roku 1850 byla k Drchlavě připojena ves Hradiště a byl volen společný starosta, 2 radní a 6 členů výboru. Až do roku 1949 patřila Drchlava pod okres Dubá. Pak byla připojena k okresu Doksy a roku 1960 k okresu Česká Lípa.

Po druhé světové válce roku 1945, již počátkem července, byl iniciativně ustaven národní výbor s předsedou Ferdinandem Novákem a 12 členy. Dne 30. června 1946 se konaly první volby do MNV a předsedou se stal František Kuchař. Dne 17. srpna 1946 bylo založeno zemědělské strojní družstvo, později JZD. Rozmáhající se Drchlava získala roku 1949 dokonce titul „Budovatelská obec“ a dostala za to roku 1950 místní rozhlas. JZD roku 1950 přešlo na JZD II. typu a roku 1951 dokonce na JZD IV. typu. Ovšem pak začalo upadat, objevilo se mnoho problémů a dosahovalo podprůměrných výsledků. Roku 1951 byl zvolen předsedou MNV Jan Kuchař a vydržel ve funkci do roku 1964. Od roku 1953 asi do 1960 zde působil Výbor žen. Roku 1956 byla vybudovaná kulturní jizba osvětové besedy a roku 1959 byly vydávány krátce Drchlavské místní noviny. V roce 1960 zde byla budova STS. Roku 1961 bylo JZD v úpadku, a proto bylo sloučeno s JZD Chlum a Vrchovany se sídlem v Chlumu. Téhož roku byla zrušena i místní škola. Roku 1962 byl postaven vodovod. Roku 1965 bylo JZD zrušeno úplně a zapojeno do státního statku.

Ze spolků zde působily například ČSM, tělovýchovná jednota, požárníci. Vše však díky pasivitě postupně zanikalo. Taktéž osvětová beseda nic nepořádala a sál sloužil jen ke schůzím. Ves neměla pracovní místa, a proto se postupně vylidňovala a zůstávali zde jen starší lidé.

Dne 8. listopadu 1967 byl MNV zrušen a obec připojena ke Chlumu, zde byl pak jen občanský výbor. Tolik z historie obce. Dnes zde žije jen několik stálých obyvatel, většina chalup slouží jako rekreační objekty. Lidé, a převážně mladí, nemají k historii žádný vztah a ničí vše, co zde minulost zanechala. Kostel je dnes zcela vymlácený a pustý, taktéž hřbitov za vsí. Z dalších památek stojí za pozornost několik domů, např. čp. 4 pod kostelem, který je empírový z poloviny 19. století a s reliéfem Zmrtvýchvstáním ve štítu. Dům čp. 3 s reliéfem Nejsvětější Trojice pochází z poloviny 19. století.

Je zajímavé, že první přesný údaj o počtu obyvatel je také nejvyšším, roku 1843 zde žilo 271 obyvatel. Od té doby počty klesají, roku 1900 bylo napočítáno 181, roku 1939 již 155, roku 1950 jen 84 obyvatel, a tento počet tu žije přibližně doposud. (pt)

Českolipská vlastivěda Petra Randuse

Bohumil Kinský (1936): Dubské Švýcarsko. – Semily.

…kol samoty KUČERA (něm. Kutschar, příslušnost k obci Drchlava, 1 dům, 6 obyvatel /podle sčítání lidu z r. 1930/) sestoupíme ve 4. km do kotliny se vsí DRCHLAVOU (Dürchel, 377 ha, 47 d, 214 ob, 0 Čechů, 214 Němců /s přísluš. částmi/ – 39 d, 173 ob, 0 Č, 35 N), k níž patří též Hradiště a Kučera. Stanice dráhy v Zahrádkách neb Jestřebí, zast. autb. na českolipské sil. (2 km). S část obce, jménem Hradiště (Radisch, Drchlava, 7 d, 35 ob, 0 Č, 35 N), na svahu chráněném na 3 stranách údolím, upomíná na pradávné hradiště, jehož čtvrtá strana jevila stopy opevnění, val s příkopem a zbytky zdiva u domu č. 8 jsou bývalým sklepením hradiště.

Na ves přešlo jméno tvrze, již ve XIV. stol. drželi Berkové. Starý čes. původ vsi je patrný ze záznamu, jímž Jindřich Berka z Dubé ustanovil r. 1398 faráře do „Drchlawia“. V urbáři břevnovského kláštera zaznamenána r. 1406 „Dirchlavia“. Z držitelů vsi je znám z 28. VIII. 1265 Načepluk, 23. V. 1359 Hyrd z Drchlavy, v l. 1393–81 známý rytíř Soběhrd z Dřevčice, patron kostela. Za Berků z D. v l. 1373–88 Hradiště zpustlo; r. 1402 patřilo Jindřichu hlaváčovi na Jestřebí, jenž Drchlavu prodal r. 1417 Jindřichu Berkovi z D. na Úštěku. R. 1419 znám rytíř Řimek z Drchlavy. Král Zikmund daroval r. 1423 Drchlavu Janu Kobíku z Kolovrat, ale r. 1547 patřilo hradiště s Drchlavou již Václavu z Vartenberka na Novém Zámku. Za Jana z Vart. (1570–94) byl u hradiště ovčinec s 1000 ovcí.

Fara a kostel jsou prastaré.

R. 1363 byl farářem „Hanco z Toczin“ z Zdenko z Bělé, po r. 1388 Václav. Od r. 1401 jiný Václav, bratr rytíře Mikuláše Chudého z Újezda u Jestřebí. Dřevěný kostelík nahrazen zděným.

Ve věži zazděn kámen s letopočtem 1585 z doby stavby. Kolkolem hřbitůvek. Renesanční kostelík sv. Mikuláše má nyní podobu z r. 1717, věž z r. 1854; oltáře sv. Mikuláše, sv. Václava a P. Marie. Uvnitř dřevěná kazatelna s postavami 4 evangelistů; křtitelnice je z r. 1665.

Velký zvon nápisy zdobený (30 q) ulil Josef Kittel z Hemmehüblu r. 1810 ze starého zdejšího zvonu. Prostřední zvon má v nápisu i tyto části: „Friedrichus Genik Sazatsky (hejtman novozámecký) – Joanes Priconey Fusor Camphanarum Neo Boleslawiae…1665.“ Na malém zvonu kromě ostatního textu: „…Hans Pawel…1665.“ ; od téhož zvonaře. Z Drchlavy pochází zvon, který nyní visí v Oumyslovicích u Poděbrad a má český nápis, který se asi zdejším N. nehodil: „Anno Domini 1594 slit gest tento zvon do drchlawy od waczlawa zwonarze w miestie mladeho boleslawa nad jizerau.“ Turistické cesty z Drchlavy: Modrý kosočtverec S do údolí Roklice a Holan, J do Dubé, V zelená do Chlumu, Z na Čap. Od kostela V siln. bychom se dostali na českolip. sil. k zast. autb.…

Sedláček August (1998): Místopisný slovník historický Království Českého.
Fotoreprint původního vydání z roku 1909. – Argo, Praha.

Drchlava, ves v okr. Dubském, r. 1265 sídlo Načeplukovo. Tento sídlel na hrade pod D-ou, tam, kde jest nyní ves Hradiště. R. 1359 přip. se Hrd z D-y. R. 1363 byl tu farní kostel, jehož podací Soběhrdovi z Dřevčic (1363 - 1373) náleželo. Od něho koupili D. Berkové z Dubé a držena ke hradu Jestřebí. Tak i bylo po dělení statků Berkovských (1402). R. 1417 prodána D. Elišce z Klinštejna († j. 1423). Později připojena jest D. ke zboží Rybnovskému a s ním se dostala k panství Nového zámku. Kostel, jenž r. 1623 o svého duchovního správce přišel, přestavěn roku 1717. (BD. 373.)

Hradiště (Radisch), niva severně ode vsi Dřevčic mezi Úštkem a Dokzy.

Antonín Profous (1947-1960): Místní jména v Čechách I-V.

Drchlava, něm. Dürchel, ves 4 km ssz. od Dubé: 1265 Nachepluk de Drchlawa, RB. II, 191; 1360 pleb. de Drchlawa, LC. I, 116; 1363 ad E. in Dirchlauia, exec. pleb. in Dauba, LC. Ib , 7; 1364 ad E. in Paulowicz, exec. pleb. in Drclauia, t. 35; 1363 Zacup - Dirhchlaw… ad E. in Drhchlaw de cons. Sobiehrdonis, militis de Drrhchlaw, eccelesiae in Drrhchlaw patroni, t. 64; RDP. 77 decan. Lyppensis: r. 1352 Tyrchlauia, LC. II, 24; 1371 Drchlowia, eccl. in Drchlawia, t. 50; 1402 castrum Czap. - - in Chlumie, in Drchlawie, in Skale, D. 20/105; 1410 pleb. (in) Drchlab, LC. VII, 13; 1417 hered. in Drchlowie et in Skalcze, RT. II, 134; 1419 in Ujezdci, in Drchlawi et in Skala, AČ. 26/167; 1426 v Újezdci, v Drchlavi, v Skále, AČ. 26/167; 1428 a 1431 na Újezdci, na Drchlavi, na Skále, t. 168; 1524 na chlumu, drchlawie (k Rybnovu), DZ. 1, H, 7; 1546 pawlowicze, drchlawa (t.), DD. 64/200 C; 1575 s Hostikowczem, s Drchlawem (!), vesnicemi celými (t.), DD. 52/161; 1654 Durchlawa, BR. 16/386; 1720 Dirchl, Müller; 1787 a 1833 Hft. Neuschloß: Dürchel, Schaller V, 248 a Sommer I, 319.
Jm. Drchlava bylo utvořeno příponou -ava ze slovesa drchlati, jež znamená 'cuchati, muchlati', srov. slc. a val. drchlať 'trhati, střapiti niti' (BartD. 67), rovněž slc. drchať i drchľať 'cuchati, muchlati' (Kálal). Naše MJ. označovalo buď některý z lesnatých kopců, mezi nimiž ves leží, srov. jm. Chýlava, hora a les nad klášt. nepomuckým (Sedl. Sn. 171), Spalava, hora u Modletína u moravských hranic (t. 122) a p., anebo, a to nejspíše, potok, nad jehož zřídlem byla ves založena, srov. jm. Sázava od sá?ati, Svitava od svítati a p. Na tvarové změny našeho MJ. působily zejména různé analogie a nejvíce pozvolné poněmčování krajiny.

Nahoru