Drchlava

Drchlavský hrad – Vřísek

Gabriel František a Panáček Jaroslav (2000): Hrady okresu Česká Lípa.   Argo, Praha, str. 14 a 54–55. (náhled na hnihu)

Se jménem Drchlavy se setkáváme od 13. století v predikátech. V roce 1265 se po ní píše Načepluk, totožný pravděpodobně s Načeplukem bez přídomku v listinách z roku 1264 (CBD V-1, 628, č. 426) a 1267 (CBD V-2, 65, č. 517). Téměř o sto let později, v roce 1359, se objevuje Hrd z Drchlavy a v roce 1363 prvně podává k Drchlavskému kostelu Soběhrd z Dřevčic (LC Ib, 7), který se jako patron kostela vyskytuje až do roku 1373, kdy podací právo přešlo na Berky z Dubé. V roce 1365 se pravděpodobně týž Soběhrd píše po Drchlavě při uplatnění svého patronátního práva. Zda zmíněný Soběhrd seděl v Dřevčicích (Gabriel - Panáček 1991, 35), nebo měl své sídlo na lokalitě DRCHLAVA (Sedláček 1923, 264; Kolektiv 1984, 104–105), či případně někde jinde, těžko rozhodnout, stejně jako o identitě Hrda se Soběhrdem. Jméno: Lokalita na parcele domu čp. 8 v Hradišti (něm. Radish), místní části Drchlavy, kterou F. A. Heber na své mapě hradů (Heber 1846, příloha) uvádí pod jménem Rač, byla A. Sedláčkem (1923, 264) spojena se sídlem šlechty, píšící se ve 13. a 14. století po Drchlavě. Pod stejným jménem byla uvedena i v novější souhrnné práci o panských sídlech (Kolektiv 1984, 104). Teprve při výzkumu geneze panských sídel na tzv. Horním území novozámeckého panství (Gabriel - Panáček 1991, 44) bylo zjištěno a doloženo, že původní jméno lokality v Hradišti bylo Vřísek.

Popis:
1. narušení lokality. Nevýrazné relikty architektury narušila v předpolí stavba čp. 8.
2. terénní situace. Pseudoostrožna, kterou zvolil hrad pro své založení, vybíhá z rozlehlé pískovcové plošiny. V závěru, využitém pro stavbu, vystupují na povrch okrajové pískovcové skály, převýšené nad nivu nad ostrožnou o 7-8 m.
3. komunikace makrostruktury. Komunikace přicházela v minulosti k hradu pravděpodobně po ostrožně a nejspíše kolmo k opevnění. Nelze však vyloučit ani možnost vystoupání komunikace z údolí po východním úbočí ostrožny v ose dnešní cesty. I v tom případě by však přicházela na předpolí hradu a odtud by, nejspíše kolmo k opevnění, vstupovala do hradu.
4. stavební hmoty a konstrukce. Ze stavebních materiálů dnes na lokalitě zjišťujeme pouze sbírané pískovcové kameny. Stavebník je využil do zdiva na maltu s lící pelasgické struktury a sypaným jádrem.
5. opevnění. Opevnění v čele hradu zajišťoval příkop dnes značně poškozený stavbou usedlosti čp. 8. Kontraeskarpu a dno příkopu odstranila stavba zcela, eskarpu narušila z větší části. Terénní úpravy související se stavbou usedlosti, nedovolují ani rozhodnout. zda před jádrem hradu ležela ještě jedna opevněná část, jak by připouštěl terén, či zda lokalita byla jednodílná. Za příkopem předpokládáme zděnou hradbu, která vymezovala celé trojúhelníkové jádro po obvodu okrajových skal. Její úseky mezi skalami se dosud v reliktech dochovaly a představují jediný doklad zděné architektury na lokalitě.
6. zástavba. Při východní straně pravděpodobně tvořila hradba jednu z obvodových zdí obdélného profilu, jehož zahloubená část zabírá asi pětinu plochy hradu. Jiné objekty zde nejsou patrné.
Přesný obvod obdélného objektu dnes nelze stanovit. Výrazná deprese, lemovaná na západní straně neupravenými skalními výstupy, přisedá delší východní stranou k hradbě. Tou prostupovalo nevelké okno, ze kterého je nad terénem dosud patrná sešikmená římsa parapetu. Soudíme tedy, že podlaha suterénu je ukryta pod zhruba 70 cm mocným zásypem. Podobu horních podlaží, byla-li jaká, odhadnou neumíme.

Hodnocení: Osídlení hradu datuje získaná keramika do období od 1. poloviny 14. století do 80. let téhož století (Gabriel - Panáček 1994, 46). Předpokládáme tedy, že hrad ostrožného typu (Gabriel - Smetana 1981, 39, 57) neprodělal výrazné přestavby.

Archeologie: Keramika, získaná dvěma malými sondami, první při severním okraji podvalí, druhou při jihozápadní části obvodové hradby, je deponována v AO KMT pod ič. 30677-30749 (Gabriel 1978f) a 106063-106150 (Gabriel 1986c).

Lit.: Bernau 1888, 377-378; Hantschel 1894, 344; Sedláček 1923, 264; Kinský 1936, 36; Gabriel - Smetana 1983, 134; Kolektiv 1984, 104-105; Gabriel - Panáček 1991, 44; Gabriel - Panáček 1993, 10-11; Gabriel - Panáček 1994, 31-32, 48, 52, 56; Durdík 1999, 608-609.

Literatura
Heber, F. A. 1946: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser IV, Praha.
Bernau, F. 1888: Der politische bezirk Dauba (umfassend die Gerichtsbezirke Dauba und Wegstädtl). Eine Heimatskunde für Haus und Schule. Dubá.
Hantschel, F. 1894: Nordböhmischer Touristen-Führer, (1.vydání), Česká Lípa.
Sedláček, A. 1923: Hrady, zámky a tvrze království Českého 14. Litoměřicko a Žatecko, Praha.
Kinský, B. 1936: Dubské Švýcarsko, Semily.
Gabriel, F. - Smetana, J. 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách, AH 8, 119-138.
Kolektiv 1984: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy, Praha.
Gabriel, F. - Panáček, J. 1991: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství I, Castellologica Bohemica 2, 23-52.
Gabriel, F. - Panáček, J. 1993: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství II, Castellologica Bohemica 3, 7-46.
Gabriel, F. - Panáček, J. 1994: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství III, Castellologica Bohemica 4, 27-62.
Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha.

Kolektiv (1984): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy. – Praha

Drchlava – tvrz. 4,5 km severozápadně od Dubé. Se vsí Drchlavou těsně souvisí její osada Hradiště, jejíž jméno naznačuje existenci opevněného sídla. Ves Drchlava je doložena poprvé v r. 1265, kdy ji držel Načepluk z Drchlavy. Dalším známým držitelem je až Hrd z Drchlavy v r. 1359. První doložená zmínka o drchlavské tvrzi pochází z r. 1365, kdy ji získal rytíř Soběhrd z Dřevčic, který se pak na ní usadil. Soběhrd byl ve službách bohatého a mocného Hynka Berky z Dubé na České Lípě a vyskytuje se často v listinách, naposledy r. 1381. Po jeho smrti drželi drchlavskou tvrz Berkové z Dubé a přecházela na jednotlivé členy tohoto rozvětveného rodu. Drchlava pak patřívala k hradu Jestřebí, později k panství Milčanům., Rybnovu a nakonec k panství Novému zámku u Zahrádek.

Drchlavská tvrz zpustla pravděpodobně již po r. 1381, kdy po smrti Soběhrda z Dřevčic přestala být rytířským sídlem, nebo ještě spíše za husitských válek. Rytíři z Drchlavy se v pramenech v pramenech vyskytují ještě v 15. století – r. 1455 se připomíná Římek z Drchlavy, který měl majetek ve Mšeně.

Tvrz stávala na severním okraji osady Hradiště na skalnatém ostrohu, na němž je dodnes zachován příkop s valem. Na ostrohu byl později postaven dům čp. 8, který stojí v těsném sousedství bývalé tvrze a jehož sklepy k ní patřily. Dodnes se zachovaly i zbytky zdí vlastní tvrze, čtyřhranného jednoduchého stavení.

Odkazy

Hrad Vřísek, Drchlava na Hrady.cz vč. fotografií

Nahoru