Ekologie vegetace rašelinných okrajů rybníků Třeboňské pánve
(2002-2006)
- Disertační práce se věnuje problematice vztahů mezi druhovým složením vegetace a faktory prostředí na kontinuu od chudých po bohatá rašeliniště na okrajích rybníků v Třeboňské pánvi (Česká republika). Vztahy byly studovány zejména na rašeliništích obohacených o živiny a vápník z intenzivně využívaných rybníků. Extrémně vysoký přísun živin do rašelinišť na rybničních okrajích příliš nezměnil pozici vegetace na kontinuu chudých přechodových rašelinišť až bohatých slatinišť, ale projevil se na posunu limitů chemismu jednotlivých společenstev.
- Jako faktory ovlivňující druhové složení rašeliništní vegetace na okrajích rybníků byly zjištěny pH vody a výška hladiny vody. Hodnoty pH také částečně vysvětlují druhovou bohatost cévnatých rostlin i mechorostů. Druhová bohatost mechorostů je navíc určována rozsahem kolísání obsahu minerálních látek ve vodě a koncentrací draslíku.
- V kolísání sledovaných parametrů byly zjištěny určité sezónní trendy. Nejnižší konduktivita byla na jaře a zvyšovala se postupně během léta, s maximem na podzim. Voda naproti tomu klesala během léta, kdy byla zvýšená evapotranspirace a začala růst až na podzim po vydatnějších deštích. Hodnota pH se zvyšovala od března do června, od konce léta pak klesala na počáteční hodnoty. Kolísání měřených faktorů prostředí bylo nejvýraznější u druhově chudé vegetace přechodových rašelinišť, zatímco druhově bohatá slatiniště se jevila z hlediska kolísání hladiny vody i chemizmu velmi stabilní. Práce zahrnuje také výsledky testování metody měření hladiny podzemní vody pomocí PVC elektroizolační pásky a poskytuje alternativní postup který je přesný i na minerálně bohatých stanovištích a slatiništích.
- Dále se práce věnuje porovnání dvou různých metod hodnocení změn vegetace na příkladu změny vegetace přechodového rašeliniště za 20 let: metody opakovaného vegetačního snímkování a metody porovnávání vegetačních map pomocí GIS. Výsledky obou metod ukazují postupující sukcesi k více zapojeným vegetačním typům. Rozdíl mezi metodami je v měřítku. První metoda podává detailnější informaci o změně v druhovém složení, zatímco druhá se zaměřuje na lokalizaci prostorových změn.
Úvod
- Odkaz je zde: (pdf)
Publikace k disertaci
- Navrátil J. & Navrátilová J. (2007): Wetlands succession in Ruda Nature Reserve, Czech Republic. – In: Okruszko S. T., Maltby E., Szatyłowicz J., Świątek D. & Kotowski W. (eds), Wetlands: Monitoring, Modelling, Management. Taylor & Francis Group, London, p. 27-36. (pdf)
- Navrátilová J., Navrátil J. & Hájek M. (2006): Relationships between environmental factors and vegetation in nutrient-enriched fens at fishpond margins. – Folia Geobot. 41: 353–376. (pdf)
- Dítě D., Navrátilová J., Hájek M., Valachovič M. & Pukajová D. (2006): Habitat variability and classification of the bladderwort (Utricularia) communities: comparison of peat depressions in Slovakia and Třeboň basin. – Preslia. 78: 331–343. (pdf)
- Navrátilová J. & Hájek M. (2005): Recording relative water table depth using PVC tape discoloration: Advantages and constraints in fens. – Appl. Veg. Sci. 8: 21–26. (pdf)
- Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Vegetation gradients in fishpond mires in relation to seasonal fluctuations in environmental factors. – Preslia 77: 405–418. (pdf)
- Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Hlavní typy nelesní rašeliništní vegetace Třeboňské pánve. – Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích Přír. Vědy 45: 45–56. (pdf)
- Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Stanovištní nároky ohrožených a vzácných rostlin rašelinišť Třeboňska. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 40: 279–299. (pdf)
- Navrátilová J. & Navrátil J., (2004): Rašeliništní vegetace v severní části třeboňsko-jindřichohradeckého pomezí. Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích Přír. Vědy. 44: 45-58.