Výzkum v indickém Ladakhu

                                                        Botanický ústav AV ČR                                                            in English

title

HLAVNÍ STRÁNKY NÁŠ TÝM O PROJEKTU FOTOGALERIE PUBLIKACE ODKAZY
                                                                                                                                                                                                           

Úvod

    Nejzápadnější výběžek Tibetské náhorní plošiny, patřící již do indického Ladakhu, je biogeograficky unikátní území, které tvoří přechod mezi vnějším vlhkým Himálajem a oblastmi chladných pouští vnitřního Tibetu.


tsom_zuz

Hlavní oblastí našeho výzkumu je okolí jezera Tso Moriri v oblasti zvané Malý Tibet ve východním Ladakhu.
Foto Z. Chlumská.
  
 Aktivity českých vědců v této části Transhimálaje započaly expedicí Akademie věd v roce 1989. Jeden z účastníků, botanik Leoš Klimeš, se poté rozhodl pro systematický průzkum této dosud málo probádané oblasti a pravidelně navštěvoval Ladakh od roku 1997. Jeho aktivity spočívaly zejména v důkladném mapování výskytu vyšších rostlin a v návaznosti na něj rovněž příprava moderní Květeny Ladakhu. Zajímal se ovšem i o ekologické otázky, jako je klonalita u místních druhů rostlin, a prováděl nejrůznější experimenty (více zde). Po jeho tragickém zmizení někde uprostřed divoké části Zanskaru v srpnu 2007 však jeho práce zůstala bohužel nedokončena.

     Od roku 2008 pokračují výzkumné aktivity pod vedením Jiřího Doležala z Botanického ústavu v Třeboni. Hlavní oblasti bádání zahrnují monitoring vegetačních změn, hospodaření rostlin s živinami, vztahy mezi cévnatými rostlinami a půdními mikrobiálními společenstvy a další ekologická témata týkající se extrémních nadmořských výšek (více zde).
 

Mohutný ledovec na úbočí vrcholu Lungser Kangri (6670 m n.m.) ve východním Ladakhu.
Foto M. Dvorský.

Zájmové území

    Ladakh, po dlouhá staletí samostatné buddhistické království, je dnes součástí Indické republiky v rámci  svazového státu Džammú a Kašmír. Území o rozloze necelých 87 tisíc km2 se nachází v naprosté většině nad 3000 m n.m. a je ohraničeno  Západním Himálajem z jihu, Východním Karakoramem ze severu a Tibetskou náhorní plošinou z východu. Leží ve výrazném srážkovém stínu Himálaje, proto je místní klima velmi suché, s ročními úhrny srážek do 100 mm. V zimě zde teploty mohou klesat až k -30°C. Typickou vegetaci proto tvoří společenstva polopouštní a stepní. Ladakh patří navíc mezi místa, kde cévnaté rostliny rostou nejvýše na světě.



Náhorní plató Malého Tibetu se nachází ve výšce 5600-6000 m n.m. Řídkou subnivální vegetaci zde tvoří okolo 25 druhů.
Foto M. Dvorský.

Flóra

    Z biogeografického hlediska patří květena Ladakhu do Holarktidy, paleotropické prvky tvoří zanedbatelnou část. S výjimkou výlučně dřevitých skupin jsou zde zastoupeny prakticky všechny důležité čeledě holarktické květeny. Většina rostliných druhů náleží ke středoasijskému floroelementu, přičemž směrem na východ přibývá typických tibetských prvků. Podle nejaktuálnějších odhadů čítá místní květena 1250-1500 druhů a poddruhů (více zde). Díky práci L. Klimeše zde byla objevena a nově pro vědu popsána řada rostlinných druhů.


Alyssum klimesii Al-Shehbaz (Brassicaceae). Druh z extrémních výšek subniválních poloh, objevený L. Klimešem a popsaný na jeho počest.
Foto M. Dvorský

Grantová podpora

    Aktivity našeho výzkumného týmu v Ladakhu probíhají díky grantu GAAV IAA600050802 "Migrace rostlin do subniválních poloh: úloha rostlinných vlastností a interakcí v oteplujícím se klimatu " (2008-2012), jehož hlavním řešitelem je Jiří Doležal.














(vytvořil M. Dvorský)